Početní peníz Floriána Gryspeka
Početními penězi jsou nazývány ty druhy ražeb, které sloužily k tzv. lineárnímu počítání na tabulce zvané abakus.
Žetony plnily především upomínkovou funkci - jako pamětní ražby na významné události, sňatky, povýšení v úřadu... či plnily další, nám dnes neznámé úkoly.
Početní peníze byly kancelářskou pomůckou. Jsou to mincím podobné, někdy je i napodobující, kruhové ražby, které neměly žádnou platební funkci a žádnou hodnotu, sloužily jen jako jednoduchá pomůcka k počítání. Nejbohatší šlechtici je používali jako výraz prestiže a mají jedno specifikum: kromě jména se na nich objevoval i erb, občas i datum, motivy zachycující významné momenty života jednotlivců či rodu - sloužily k obdarování a byly někdy raženy i ve stříbře.
Poměrně časté dírky, které „znehodnocují“ ražby byly částečně prováděny již v mincovnách, částečně později a sloužily k navlečení na drát nebo šňůrku po ukončení práce, aby nedošlo k jejich ztrátám.
Foto: Jiří Ráčil - Náhodný nález na poli u Brna
Početní peníz Floriana Griespecka z Griesbachu (*1509 +1588) ražený v kutnohorské mincovně přibližně v roce 1538. Jako autor razidel je uváděn Jan z Liboslavi.. V současné době je zkoumán předním odborníkem na tyto mince, archeologem a numismatikem p. Mgr. Smíškem ze SM Roztoky.
Roma von Griessenbeck ve své knize "Florián Griespek z Griespachu na Kaceřově Ve službách Koruny české" uvádí: Tím, že vytvořil (Florián Gryspek) vlastní větev rodu, vznikla potřeba mít erb, ten získal on i jeho potomci v roce 1538 od krále...latinský nápis na měděném žetonu v českém překladu: "Florián Griespek rada a sekretář České komory Jeho Veličenstva římského krále" a na zadní straně "K pozdní obnově poškozené cti".