Farní kronika

Farní kronika

Potřebu mědi a jiných kovů k účelům válečným nestačily doly naší říše dodati, proto rekvírovány byly všechny kostelní zvony mladšího původu, aby rozlití jich nedostatek kovů byl nahrazen. Z kralovických zvonů reqirovány následující dle tohoto přejímacího protokolu.

Protokol

Sepsaný dne 9.ledna 1917 na farním úřadě v Kralovicích u Plzně.

Předmětem jest sejmutí a odevzdání rekvírovaných vojenskou správou z Prahy tří zvonů: Dvou z místní kostelní věže a jednoho z kaple hřbitovní.

Dne 31. prosince byl podepsaný farář uvědoměn svobodníkem Mikulášem Nezbedou, rodilým z Potvorova, zeměbraneckého pluku č.6 t.č. mu zvonové partie č.3 pražského vojenského stavebního oddělení, že dne 2. ledna 1917 započato bude snímáním zvonů zdejších.

Dne 2. ledna 1917 odpoledne ve 3. hodiny. Dostavil se oddíl 9 mužů vedený c.k. šikovatelem p. Josefem Smolíkem jako stavitelem od od vojenského stavebního oddělení z Prahy jenž ohlásil se a legitimoval u podepsaného, který jej uvedl na věž a ukázal requirované zvony, jež se záznamem souhlasily.

Pro pokročilost doby a nastalý soumrak započato s přípravnými pracemi příštího dne 3. ledna 1917. Zřízeny podložné saně za silného dříví ve věži, kteréž vrchem upevněny železnými skobami do trámové konstrukce zvonové. Vytržena z okna okenice k severovýchodní straně a zčásti odbourány špalety téhož okna po obou stranách na výši 80 cm spolu s parapetním zdivem, jež odbouráno po podlahu věže. Vybourání toho pravého bylo v mezích dřívější vybourávky, která znatelná byla od dřívější asi vytažení a osazení zvonu.

Protože zemřela právě dobrotitelka kostela paní Anna Doležalová poprosil podepsaný farář, aby možno-li se snímáním největšího zvonu poněkud posečkáno bylo, aby ještě hrany a při pohřbu téže vyzváněny byly jako poslední rozloučení s harmonickými zdejšími zvony. Čemuž vyhověno.

Dne 3. ledna sejmut z věže kostela zvon „poledník“ ve váze 170 kg a menší zvonek z kaple hřbitovní s nápisem: Já jsem vzkříšení i život, ulit nákladem počestných otců záložny Kralovické v Plzni 1867. R. Perner – ve váze 20 kg. O kterém podotknouti dlužno, že byl celý prasklý v koruně, držel pohromadě spojkou asi 3 cm.

Vzhledem k tomu, že kvůli pohřbu Anny Doležalové nemohlo intensivně v práci pokračováno, odesláno pět mužů ke snímání zvonů v sousedních Kožlanech a Všehrdech.

Poslední vyzvánění

Dne 4. ledna 1917 po 10 hodině dopoledne všemi zvony naposledy vyzváněno načež pak po pohřbu pokračováno v dalších přípravných pracech. Vytažen a ve věži na trámové konstrukci nad zvonicí upevněn kladkostroj o nosnosti 4.000 kg na kterýž zvon „sv. Petr“ zavěšen a přitažen, načež pozvolna odebírány šrouby ve dřevěné hlavě připevněné. Nyní vyjmuto srdce ze železa kujného zhotovené, a uloženo na „šneku“. Načež zvon spuštěn na dřevěnou konstrukci saní na podlaze. V tomto položení posunován až mezi špalety okenní a následkem nastalého soumraku ponechán na hlavní zdi věže strany severovýchodní. Dne 5. ledna 1917 vysazené saně 150 cm přes líc zdiva líce věže byly na to na vrchní ploše opatřeny plochými železy, po nichž pak zvon posunutý mimo líc zdi věže, načež uvázaným provazem, kterýmž tažen byl na prostranství bývalého hřbitova směrem k c.k. okres. Hejtmanství a za pomoci vojínů zdviháním uvnitř věže nakloněn pozvolna zvon takže těžiště vysunuto mimo základnu , zvon pak sklopil se a spadl na zkypřenou půdu ve vzdálenosti 2,50/3,50 m od obou koutových zdí věže a presbytáře, zabořiv se otvorem dolů do hloubky 1,20 m nikterak se nepoškodiv. Pracem snímacím přihlíželo četné místní i venkovské obyvatelstvo. Na to sneseno z věže všechno pomocné dříví načež provazem na kladkostroji prodlouženým zdvižen zvon za země a ofotografován se zedníkem vojínem Josefem Krýslem země braneckého pluku č.7 (Plzeň) rodilým z Nových Mitrovic. Po té odpoledne vyzdvižen zvon nad terén pod něž vsunut valník p. Leona Poppa, zapřaženy koně p. Václava Soukupa, zdejšího sládka a odvezen Kostelní ulicí k městské váze a tam odděleně s druhými dvěma reqirovanými zvony zvážen za přítomnosti p. Ferdinanda Brejchy, rolníka t.č. vážného v Kralovicích a tuto podepsaných zjištěno, že zvon „sv. Petr“ po odečtení táty a vnitřní železné korunové konstrukce má čisté váhy 2273 kg. Na to dopraveny zvony na zdejší nádražní rampu. Po skládání dosti pracném zvon opět nepoškozen.

Nové zvony

Již na začátku roku 1927 vznikla myšlenka poříditi pro zdejší chrám P. nové zvony jako náhradu za zvony ve válce zrekvírované. Popud k této myšlence dal p. Václav Krofta, soukromník v Kralovicích , a p. Emanuel Šťáhlavský, mistr truhlářský a kostelník. Usnesli se pořádati veřejnou sbírku u katolíků zdejší farnosti. Povolení ku sbírce dala okres. Správa politická v Kralovicích, ale p. farář Ženíšek na celý ten pokus díval se velmi pesimisticky a neočekával zdárného výsledku. Tím ovšem nadšení navrhovatelů velice pokleslo, ale s pomocí B. dali se přece do toho. Zvláště povzbudil je zdejší p. lékař MUDr. Emanuel Engelthaler, který dal první příspěvek 200 Kč, a nadchl sběratele ku další práci. A sbírka se dařila, takže již koncem roku obnášel úhrn vybraných příspěvků 12.000 Kč. Po příchodu nového faráře Vombery v březnu 1928 byla začata druhá sbírka a sebráno 5.550,47 Kč, takže úhrnem bylo sebráno 17.550 Kč 47 hal. Na prosbu beneficiáta daroval také nejjasn. p. patron JUDr. Clem. Metternich obnos 3.000 Kč. Poněvadž byla k dispozici také vkladní knížka sl. Bočkové se vkladem 424,63 Kč a pí. Kočí 2800,05 Kč, byly zvony od firmy Buřil & Riss v Kuklenách objednány, aby byly dne 17. června 1928 o naší poutní slavnosti Bož. Srdce Páně slavnostně posvěceny a zavěšeny.

Ozdobené zvony na ověnčeném voze ve věnci drůžiček a mládenců za zvuku hudby p. Pirnera ve slavnostním průvodu byly vezeny z domu p. Bröckla přes náměstí ke kostelu. Zde vykonán posvátný úkon posvěcení. Jako komotry zvonů byly dámy: pí. Bröcklová jako zástupkyně pí. Ministrové Dolanské, pí. Říhová, choť starosty města, pí. Engelthalerová, choť lékaře, a pí. Antošová, choť poštmistra. Po svěcení měl promluvu Msgr. Pomron, světitel. Na to bylo kázání v kostele a po něm slavné Služby B. Mezitím zvony vytaženy montérem na věž, takže odpoledne se již rozhlaholily hranou za padlé vojíny ve světové válce. Na faře vystrojena hostina, jíž se zúčastnilo 20 osob.

Zvony ulila firma Buřil & Riss v Kuklenách u Hradce Králové. Velký zvon Ježíše Krále váží 635 kg, malý zvon Maria 253 kg.

Protektorát

Náboženský život byl také přidušován, všecky zasvěcené svátky zrušeny a přeloženy na nebližší neděle. Zakázány všecky církevní průvody, rekvírovány zvony a přestupky přísně trestány. Jednak zatčením kněze a jeho deportací do koncentráku nebo internováním v Klášteře. Z pražské arcidiecéze tak odvlečeno na 150 kněží.

4.dubna 1942 byly sejmuty z farního kostela 3 zvony, z nichž dva byly pořízeny za P. Františka Vambery. Zůstal na věži pouze slavný a starý Brikci.

Ze zvonů zde zde zabavených byl umíráček zakopán a v revoluci, v květnu 1945 opět zavěšen.