Historie zámku Nelahozeves

Prvně se obec Nelahozeves připomíná roku 1352, kdy byla v majetku kapituly sv. Víta v Praze. Za jejího vlastnictví zde byla vybudována tvrz, která je poprvé písemně připomínána roku 1400. Tvrz byla často pronajímána, nejdříve pražskou kapitulou a pak, za husitské revoluce Pražany. Roku 1466 se stal majitelem tvrze Řehoř z Illburka, pak Vilém z Illburka a od roku 1508 bratři Hynek a Jiří Zejdlicové ze Šenfeldu. Po roce 1526 je tvrz opět v majetku svatovítské kapituly. Ta tvrz ale nedrží dlouho a roku 1544 ji společně se vsí a poplužním dvorem získává Florián Griesperk z Griespachu. Florián pocházel ze zchudlé bavorské šlechty. Byl však všestranně nadaný a po studiích se uplatňuje v Praze na dvoře Ferdinanda I. Roku 1532 se stává Ferdinandovým sekretářem, královským a komorním radou a nakonec i členem vojenské tajné rady. Florian získával díky svému umu u krále stále větší podpory, což bylo trnem v oku ostatní dvorské šlechtě, která pak za stavovských bouří obvinila Floriána Griesperka ze spiknutí proti králi a nechala jej vsadit do Bílé věže na Pražském hradě. Ovšem na přímý králův zásah je Florián propuštěn a očištěn všech pomluv. Ba co víc, byl mu polepšen rodový erb o bílou věž, na památku jeho uvěznění. Florián Griesperk přikoupil k Nelahozevsi v letech 1549 – 1552 několik okolních vesnic, jež byly základem nelahozeveského panství. Nechal starou tvrz strhnout a roku 1552 započal se stavbou nového zámku v renesančním slohu, který ale dokončil až jeho nejmladší syn Blažej roku 1614.

                                              

 Blažej, se svou ženou Ofkou z Bubna, přebírá panství po smrti svého otce, roku 1588. Na rozdíl od svých bratrů se Blažej aktivně neúčastnil stavovského povstání a tak Nelahozenes zůstává i po pobělohorských konfiskacích rodovým majetkem. Blažej Griesperk zemřel roku 1620 a panství tak zanechává své dceři Veronice, která ale zadlužené panství prodává roku 1623 Polyxeně Pernštejnské z Lobkovic. V té době byl již zámek ale v dosti žalostném stavu, když tudy prošla třicetiletá válka. Roku 1637 panství získává Václav Eusebius z Lobkovic, který nechal na budově zámku roku 1652 udělat jen ty nejzákladnější opravy a vybavit ho novým mobiliářem. Lobkovicové zámek v Nelahozevsi nepovažovali již za dosti reprezentativní a přesunuli se na své nové sídlo v Roudnici nad Labem. Zámek přestal sloužit jako šlechtické sídlo a byl nadále využíván jen jako sídlo správy panství. V 19. století zde pak nejdříve byl vojenský lazaret a pak dívčí penzionát. V držení Lobkoviců byl až do roku 1945, kdy je zámek znárodněn.