Historie a současnost zámku v Rožmitále pod Třemšínem

Zámek Rožmitál pod Třemšínem

Na místě dnešního zámku postavil již v letech 1250 – 1265 syn Budislava z Březnice, Oldřich hrad, podle nějž se on i jeho potomci nazývali z Rožmitálu. Pánům z Rožmitálu patří celý hrad až do roku 1347, kdy zde spolu seděli bratři Oldřich a Sezema. A právě Sezema uvedeného roku daroval svou polovinu hradu a panství pražskému arcibiskupství, které je spravovalo prostřednictvím dosazovaných purkrabí. Roku 1436 zastavil král Zikmund arcibiskupskou polovinu bratřím Zmrzlíkům ze Svojšína. Panství bylo znovu spojeno až roku 1513 za Zdeňka Lva z Rožmitálu. Ten ovšem panství nákladnou přestavbou zadlužil a tak jej musel jeho syn Adam prodat roku 1555 Floriánu Gryspekovi z Gryspachu, který panství rozšířil a hrad přestavěl na renesanční zámek. Jeho vnuk taktéž Florián byl jako třináctiletý  2.července 1610 imatrikulován jako „Floriánus Griesbeccius a Griesbach“ v Herbornu, na tehdy nejmenší německé vysoké škole. Po dvouletém studiu se vrátil domů, aby převzal roku 1612 majetková práva k panství v Rožmitále, zděděném po otci Janu Jiřím. Florián, který byl vychován v kalvinistické protestantské víře se po pražské defenestraci roku 1618 připojil k povstalecké české šlechtě. Nové vládě Florián napsal, že „chce své vlasti věrně sloužit jako  její opravdový syn“. Florián, major kavalerie, slíbil generálu Mansfeldovi, že mu poskytne vojenskou pomoc při dobývání Plzně, věrné králi, která byla v listopadu 1618 stavovským vojskem dobyta. Během bojů o Plzeň napadl a dobyl hrad Rožmitál generalissimus a vojenský dvorní rada Baltazar de Marradas. Florián, společně se svým bratrem Janem Jaroslavem,   Rožmitál získal zpět a zajatou španělskou posádku poslal do Plzně k Mansfeldovi. Protože se Florián aktivně zapojil do stavovského povstání, byl po porážce na Bílé hoře  Rožmitál zkonfiskován a darován Ferdinandem II. roku 1623 pražskému arcibiskupovi kardinálu hraběti Arnoštu Vojtěchu Harrachovi. Zámek třikrát vyhořel / 1160, 1724 a 1813 /. V držení pražského arcibiskupství zůstat Rožmitál až do znárodnění roku 1948.

 

Dnes je zámek majetkem různých podivných existencí se sídlem mimo naší republiku, které se o zámek nestarají a ten zatím tiše chátrá. I hláška před zámkem, kde se píše, že zámek je opravován od sedmdesátých let minulého století hovoří za vše.

Na www.staryrozmital.cz/kauza-rozmitalsky-zamek, se můžete seznámit s novodobou historií v obsáhlém dokumentu „Nekonečná kauza rožmitálského zámku“. Tento dokument mapující osudy zámku v letech 1998 - 2013 vznikl na základě dotazů návštěvníků Cvokařského muzea, proč tato významná památka není zpřístupněna veřejnosti, z čehož by jistě město i podnikatelé profitovali.