Mikroregion |
Kralovické mumieV dlažbě jsou dřevěné padací dveře, pod nimiž vedou cihlové schody do podzemní klenuté krypty. Po obou delších stěnách jsou umístěny rakve s pozůstatky těl členů rodiny Gryspeků, kteří původně odpočívali v rakvích kovových, jež však prý dal opat Kryštof Tengler r. 1668 rozlít a cín použil na píštaly do varhan v plaském kostele. Od té doby odpočívali Gryspekové v dřevěných otevřených rakvích opatřených letopočty 1612, 1618, 1622. Nyní jsou v rakvích za zasklenými víky. Florián Gryspek zde našel odpočinek roku 1588 a po jeho boku byla uložena manželka Rosina a 15 dalších členů rodiny. Hrobka byla otevřena poprvé až po stu letech a tehdy byla shledána jejich těla, uložená v cínových rakvích pozoruhodně zachovaná. Vznikla legenda o poslední hostině na Kaceřově, kde se měli všichni členové rodiny otrávit po konfiskaci jejich majetku v roce 1623.. Zachovalost těl v 19. stol vzbudila romantický zájem a vyvolala řadu pověstí o tragickém zániku rodu. Kdo však vskutku v hrobce odpočívá? Odpověď na tuto otázku můžeme hledat ve starém popise kralovické hrobky od Antona Fischera, který ji navštívil ještě před úpravami [1]. Odnětím cínových krytů z rakví došlo k prvnímu poškození těchto starožitností, po němž přirozeně následovalo další. Je všeobecně známo, že na každé cínové rakvi či sarkofágu býval rytý ozdobný nápis a není pochyb, že gryspekovské rakve byly též bohatě zdobeny. Tím, že těla zůstala ležet v neoznačených rakvích, vzala za své i možnost identifikovat pozůstatky jménem zemřelého, věkem a datem úmrtí. Rakev s datem 1612 naznačuje, že nebožtík zemřel za vlády císaře Matyáše, zatímco smrt zemřelých v roce 1618 a 1622 může být spojena se stavovským povstáním a dobou pronásledování za Ferdinanda II. Prvním, kdo byl do této hrobky pohřben, byl zřejmě Florián Gryspek roku 1588, to potvrzují písemné zprávy a nápis na epitafu v mauzoleu nad hrobkou. O dětských mumiích lze právem soudit, že to jsou potomci Floriánových synů a že všichni, kteří zemřeli před rokem 1618, odešli z tohoto světa přirozenou smrtí Již v časopise Hylos z roku 1820 se vyjádřil Welleba o 18 tělech v kralovické hrobce, která tam odpočívají od roku 1612. Zřejmě toto datum spojil s údajem na jedné rakvi. V Sommerově Topografii z roku 1838 je uvedeno 16 těl. Ani jeden z uvedených autorů nepíše, zda do tohoto počtu patří i dětské mumie. Nyní ( 1848) obsahuje hrobka 5 mužů, 7 žen, hlavu a poprsí jednoho muže a jedno asi dvouměsíční dětské tělíčko bez hlavy. Vidíme tedy značný rozdíl v počtu uložených těl. V novější době byla velmi zchátralá hrobka pečlivě dána do pořádku, rozpadlé staré rakve byly nahrazeny novými z měkkého dřeva, některé mumie byly nově oblečeny a přeloženy do starých ještě použitelných rakví. To si sice zaslouží uznání, ale určit, kdo v rakvích leží, je ještě těžší než předtím.
Z výše řečeného je patrné, že zřejmě žádná z mumií neodpočívá ve své původní rakvi, že u moha ženských osob oděv neodpovídá době jejich úmrtí a že zřejmě bylo použito oděvů od vetešníka, aby z nouze byly oděny
Z výše uvedeného popisu oděvů je patrné, že se ve velké části jedná o typický renesanční šat, sestávajcí z upjatého živůtku (kazajky, korzetu), prostřihávaných rukávů, vatovaných krátkých kalhot, přiléhavých punčoch. Typický byl baret, jak se zkracují vlasy, je větší pozornost věnována vousům ( knír a ostrá bradka). Nechyběl ani krajkový límec či okruží. Objevuje se i oděv vojenský a společenský, i reformační. Hedvábí, samet, krajka odpovídaly společenskému postavení zemřelých. Který však z nich je onen pověstný Florián a Rosina?
V 70. letech 20. století byl proveden antropologický rozbor a ošetření mumií Dr. Eugenem Strouhalem
[1] Anton Fischer, Die Gruft der Herren Griesbeck Ritter von Griesbach, Pilsner Anzeiger, č. 1 - 1848 |